Pro mnoho lidí představuje bydlení na panelákovém sídlišti ideální bydlení, zvláště pokud je zde dobrá občanská vybavenost, což v naprosté většině případů je. Pokud navíc mají onen byt v osobním vlastnictví, považují se většinou za velmi šťastné. A není divu.

Je pravdou, že na rozdíl od rodinného domu zde nemusíme řešit neustálé opravy a úpravy, nehledě na to, že máme mnohem menší plochu, o kterou se musíme starat. Máme tedy mnohem více času pro sebe, a je to mnohdy i levnější.

Ovšem ani zde nesmíme zapomínat na společné prostory či zařízení. I o ně je potřeba se starat, a je vhodné, aby se o tuto odpovědnost alespoň finančně podělili všichni obyvatelé domu. I z tohoto důvodu byla často zakládána bytová družstva, jejichž členy byli všichni, kdo v daném domě bydleli. Dnes je však již najdeme jen zřídkakdy.

V současné době je totiž ve většině případů nahradila společenství vlastníků jednotek Home Partner. Do něj patří všichni majitelé bytů, a právě zde se rozhoduje o tom, jak bude se společnými prostorami nakládáno. Řeší se zde také nejrůznější opravy, které je potřeba udělat.

Peníze na tyto věci jdou z fondu oprav, do kterého všichni majitelé každý měsíc přispívají. Tento fond spravuje pověřená osoba, která pravidelně hlásí, jaká částka tam momentálně je. Díky tomu je možné si udělat představu, které opravy a úpravy je možné si dovolit.

Můžeme se ptát, jaký je rozdíl mezi tímto společenstvím a družstvem. Odpověď je relativně jednoduchá – zatímco členy družstva byli obyvatelé, členy společenství jsou majitelé. Pokud tedy někdo bydlí v nájmu, nemá hlasovací právo, pokud mu majitel bytu neudělí v této oblasti plnou moc.

Také je pravdou, že se jedná o poněkud demokratičtější zřízení, ačkoliv to samozřejmě neznamená, že není bez chyby. Avšak v současnosti je to nejlepší možnost, jak zajistit, aby o záležitostech týkajících se společných prostor či celého domu mohli rozhodovat všichni obyvatelé. A tak by to mělo být.